Sdělení VONS č. 349
Sdělení VONS č. 349 (Souhrnné sdělení o případech VONSu k 15. 11. 1983)
Od 24. dubna 1978, kdy vznikl Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, jenž se v prosinci 1979 jako Československá liga pro lidská práva stal i členem Mezinárodní federace pro lidská práva, participující na práci OSN, zpracoval a vydal 340 sdělení o aktuálních případech osob, které se pro své přesvědčení a aktivity z něho plynoucí staly v ČSSR obětmi policejní či soudní represe. Výjimečně též zaznamenal i jiné případy nespravedlivého stíhání, zejména pokud je jeho meritorní činnosti nepřímo dotýkaly. Formou těchto sdělení upozorňuje na jednotlivé případy kompetentní úřady i veřejnost.
Členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných jsou:
Ing. Rudolf Battěk, Křižíkova 78, Praha 8, t.č. vězněn
Otta Bednářová, Havelská 21, Praha 1
Jarmila Bělíková, Novovysočanská 12,Praha 9
Dr. Václav Benda, Karlovo nám. 18, Praha 2
Albert Černý, Dřevařská 20, Brno
Dr. Josef Danisz, U Santošky 9, Praha 5
Jiří Dienstbier, Podskalská 8, Praha 2
Karel Freund, Mánesova 90, Praha 2
Václav Havel, U dejvického rybníčku 4, Praha 6 (Vlčice, Hrádeček 5, okr. Trutnov)
Zbyněk Hejda, Nešporova 573, Praha 4 - Háje
Ivan Martin Jirous, Stará Říše 33, okr. Jihlava, t.č. vězněn
Dr. Ladislav Lis, Sosnová 84, okr. Česká Lípa, t.č. vězněn
Ing. Jan Litomiský, Vyskytná 2, okr. Pelhřimov, t.č. vězněn
Václav Malý, Nad pomníkem 2, Praha 5
Michal Matzenauer, Přemyslovská 8, Praha 3
Dana Němcová, Ječná 7,Praha 2
Dr. Luděk Pacovský, Washingtonova 9, Praha 1
Ing. Pavel Roubal, Častrov 131, Okr. Pelhřimov
Jan Ruml, Kremelská 104/150, Praha 10
Jiří Ruml, Kremelská 104/150, Praha 10
Dr. Gertruda Sekaninová-Čakrtová, Polná, okr. Jihlava
Andrej Stankovič, Melantrichova 6, Praha 1
Anna Šabatová, Anglická 8, Praha 2
Petruška Šustrová, Kolínská 15, Praha 3
Dr. ing. Jakub Trojan, Mělnická 44, Neratovice
Ing. Petr Uhl, Anglická 8, Praha 2, t.č. vězněn
Věra Vránová, Cimburkova 24, Praha 3
Do zahraničí se odstěhovali:
Zina Freundová
dr. Martin Hybler, rue André Messager 4, Limoges, Francie
Přemysl Janýr ml. Lösweg 3/75/3, 1090, Wien, Rakousko
Svatopluk Karásek, Kirchgasses 251, Zürich, Švýcarsko, tel. 7000144
Elzbieta Ledererová
Ivan Medek, Nattergasse 12/1/25, 1170 Wien, Rakousko, tel. 4524862
Jiří Němec
Jan Pavelka
Jaroslav Suk, August Södermansväg, 75249, Uppsala, Švédsko, tel. 402762
Dr. Jan Tesař
Zdeněk Vokatý
Styky VONS s Amnesty International (přidruženou organizací OSN) a dalšími zahraničními institucemi zprostředkovává člen Amnesty International prof. dr. František Janouch, Bergtorpsväg 62, 18363 Täby, Švédsko, tel. 87564828, vol. č. z Prahy 0046
VONS vítá jakoukoli spolupráci a pomoc, zejména při zjišťování jednotlivých případů, i při podpoře postižených.
Pro naši práci jsou nezbytné zejména tyto údaje (pokud možno v úplnosti):
- jméno a příjmení postiženého, datum narození, adresa, povolání (sociální postavení, i dřívější)
- údaje o eventuálním předchozím tr. stíhání a event. jiných postizích
- údaje o rodině a jejím soc. postavení (též počet a věk dětí)
- fotografie postiženého (pokud možno negativ)
- údaje o zahájení tr. stíhání (kým a jak, např. domovní prohlídkou, její výsledek)
- podrobná oficiální verze skutkové podstaty, popř. skutečné důvody tr. stíhání a popis jednání za něž je postižený de facto stíhán
- v jakém stadiu je trestní stíhání
- jméno obhájce a advokátní poradna
V případě vazby navíc:
- oficiální důvody vazby, od kdy trvá, zdravotní stav vězněného a jméno s adresou příbuzného, se kterým je vězněný ve styku, adresa věznice
V případě výkonu trestu tytéž údaje jako u vazby a navíc:
- maximum údajů z obžaloby a rozsudku (rozsudků)
- výše trestu, nápravně-výchovná skupina, kdy byl trest nastoupen (jde-li o nástup trestu z "volné nohy")
- za jaké tr. činy byl odsouzen (vč. označení podle tr. zákona - paragraf i odstavec
- kdo a kdy věc soudil (i jména soudců)
- podmínky ve výkonu trestu (izolace, prac. zařazení, kázeňské tresty)
- adresa nápravně vých. ústavu (vč. úseku, bloku apod.) Jméno náčelníka NVÚ, event. vězeňského lékaře, vychovatele apod.
Prosíme o poskytnutí opisů rozsudků, obžaloby, usnesení o zahájení tr. stíhání a jiných důležitých dokumentů, o jména vyšetřovatelů, prokurátorů atd., o záznamy ze soud. jednání. Obracejte se na členy VONSu, nejlépe přímo a osobně (ústně).
V tomto souhrnném sdělení jsme se omezili na přehled případů, které jsou aktuální. Rozdělili jsme je do dvou skupin. V první jsou evidovány případy těch, kteří jsou právě nyní vězněni, do druhé skupiny jsme zařadili aktuální případy podmíněných odkladů trestů a ty případy, u nichž je vedeno tr. stíhání na svobodě. Pro přehlednost uvádíme pouze abecední seznam jmen osob, jejichž případy jsou již uzavřené.
Přehled případů, o nichž VONS dosud ve svých sděleních informoval:
(Pokud není uvedeno jinak, "trest" značí nepodmíněný trest odnětí svobody a výkonem v I. nápravně-výchovné skupiny; uvedené paragrafy jsou z trestního zákona. Zkratka OS - obvodní (okresní) soud, MS - měst. soud, KS - krajský soud, NVÚ - nápravně-výchovný ústav, SNV - sbor nápravné výchovy, Členství ve VONSu, signování Charty 77 apod. je uvedeno tak, jak tomu bylo v době zahájení tr. stíhání. V závorce jsou čísla sdělení VONSu, týkající se daného případu.)
I.
1. ing. Rudolf Battěk, nar. 2. 11. 1924, bytem Křižíkova 78, Praha 8, myč výkladních skříní a sociolog, do r. 1969 poslanec ČNR a jeden ze zakladatelů KAN, nezávislý socialista, mluvčí Charty 77, člen VONSu. V sedmdesátých letech byl celkem 3 a půl roku ve vězení. 14. 6. 1980 byl zatčen pod záminkou vymyšleného útoku na policistu. Obvinění z útoku na veřejného činitele a výtržnictví (ş 155/1 a 202/1) později překvalifikováno na ş 221 (ublížení na zdraví). Dále pak hlavně stíhán podle ş 98/1, 2 písm. a, b (podvracení republiky) za dopisy adresované představitelům Socialistické Internacionály, za práci ve VONSu a hnutí Charty 77 a za spolupráci na sborníku "O svobodě a moci". 28. 7. 1981 byl odsouzen MS v Praze - na 7 a půl roku vězení a tři léta ochranného dohledu, v II. NVS. Nejvyšším soudem ČSSR při projednávání odvolání 8. 10. 1981 trest zkrácen na 5 a půl roku. Je vážně nemocen. Vězněn v Opavě. (12, 13, 41, 63, 74, 115, 14, 189, 195, 227, 260, 275).
2. ing. Antonín Dobner, nar. 4. 7. 1950, bytem Zelenohorská 49, Plzeň, topič Metrostavu v Praze. Zatčen 27. 4. 1983 a 5. 10. 1983 odsouzen OS v Plzni ke dvěma letům vězení za poškozování zájmů republiky v zahraničí (ş 112), snižování vážnosti prezidenta republiky (ş 103) a (ş 3/1c zák. 150/69 Sb.) První dva body obžaloby byly vzneseny na základě obsahu jeho soukromé korespondence, třetí po evidentním odposlechu telefonních hovorů (336, 344).
3. Jiří Gruntorád, nar. 21. 9. 1952, Sokolská č. 4, Praha 2, dělník. V roce 1980 byl tři měsíce ve výkonu trestu - obviněn a odsouzen pro údajné držení střelné zbraně bez povolení. Celý případ byl uměle vykonstruován. 17. 12. 1980 byl zatčen a obviněn z podvracení republiky (ş 98/1), kterého se měl dopustit především rozšiřováním zakázané literatury a materiálů Charty 77. 9. 7. 1981 odsouzen ke čtyřem rokům ve II. NVS a ke 3 letům ochranného dohledu. Tento trest byl uložen u politického vězně poprvé. V NVÚ Minkovice byl vystaven neustálému šikanování, které vyústilo v další trestní stíhání. 7. 4. 1983 pro údajné křivé obvinění (ş 174). Došlo k němu poté, co byl zbit příslušníkem SNV a podal si stížnost. Podle posudku vězeňských lékařů prý jeho zranění neodpovídá údajům v podané stížnosti. Hrozí mu nový trest až 3 roky. V říjnu 1983 byl soudně přeřazen do III. NVS do NVÚ Valdice (225, 256, 276). Signatář Charty 77.
4. Ivan Jirous, nar. 23. 9. 1944, Stará Říše 33, okr. Jihlava, teoretik umění a umělecký vedoucí skupiny Plastic People, signatář Charty 77 a člen VONSu. V letech 1974, 1976 a 1978 odsouzen a vězněn pro údajné výtržnictví. Tak byla kvalifikována jeho umělecká činnost, jako např. pořádání koncertů či proslov na výstavě. V poslední době pracoval jako zedník v místě svého bydliště. Tam byl 10. 11. 1981 znovu zatčen a obviněn již počtvrté z výtržnictví (ş 202/2), jehož se měl dopustit údajnou účastí na vdávání a rozšiřování samizdatového kulturního časopisu VOKNO. V průhledné snaze případ kriminalizovat byl rovněž obviněn z přestoupení ş 187, odst. 1 (nedovolená výroba a držení omamných prostředků). Spolu s F. Stárkem, M. Hýbkem a M. Fričem odsouzen 9. 7. 1982 OS v Chomutově ke 3 a půl rokům vězení v III. NVS a ke 3 letům ochranného dohledu. Je vězněn ve Valdicích (307, 309).
5. Stanislav Kolář, nar. 15. 1. 1955, Husova 126, Dvůr Králové n. L., okr. Trutnov, dělník 13. 3. 1975 zatčen a pro údajné vyzvědačství v dubnu 1976 odsouzen (spolu s V. Proházkou, a. Kunrtem a J. Hettlerem) Vyšším vojenským osudem v Příbrami ke 13 letům vězení a byl mu uložen ochranný dohled na dobu 3 let. Delikt měl spočívat v tom, že těsně před pokusem odejít z republiky bez povolení úřadů vedl ve vesnické hospodě řeči s místními obyvateli o tamních kasárnách a jejich osazenstvu (obsahovaly v kraji všeobecně známá fakta), z čehož bylo vykonstruováno, že chtěl z těchto informací profitovat v případě, že by se pokus zdařil. (222)
6. Antonín Kunrt, nar. 12. 6. 1947, Kačice č. 183, okr. Kladno, zedník. Zatčen 21. 5. 1975 a pro údajné vyzvědačství v dubnu 1976 odsouzen (spolu se St. Kolářem, J. Hettlerem a Vl. Procházkou) Vyšším vojenským soudem v Příbrami k 10 rokům vězení ve II. NVS a ochrannému dohledu na dobu 3 let. Jeho vina měla spočívat v tom, že se svými spolustolovníky besedoval ve vesnické hospodě o místních kasárnách a jejich osazenstvu, což byla fakta v kraji všeobecně známá. (222)
7. Vladimír Liberda, nar. 7. 6. 1923, Bělíkova 1, Ostrava - Zábřeh, středoškolský profesor. 24. 9. 1982 vzat stejně jako Jaromír Šavrda do vazby a 3. 3. 1983 odsouzen OS v Ostravě k 20 měsícům vězení pro údajné pobuřování. Mělo spočívat v šíření literárních textů (z části i oficiálně publikovaných) opisováním. Vězněn na Borech. (322)
8. dr. Ladislav Lis, nar. 24. 4. 1926, Sosnová 84, Peklo, okr. Česká Lípa, bývalý politik, nyní dělník, mluvčí Charty 77, člen VONSu. V r. 1978 - 2 měsíce ve vazbě pro údajné rozkrádání majetku v socialist. vlastnictví (ş 132 tr. z.) v r. 1979 vězněn od 29. 5. do 22. 2. pro údajné podvracení republiky (činnost ve VONSu). Trestní stíhání v obou kauzách trvá. 5. 1. 1983 znovu zatčen a obviněn z údajného pobuřování (ş 100/1 a) "tiskovinami pobuřujícího charakteru" a z přečinu podle ş 3, 1a zák. 150/69 Sb. za údajné "odcizení dvou pytlů neloupané kukuřice". Toto druhé obvinění bylo později staženo. 21. 7. 1983 odsouzen OS v České Lípě ke 14 měsícům vězení a 3 rokům ochranného dohledu. Vězněn v NVÚ Litoměřice. Je vážně nemocen. (316, 230, 332, 337)
9. ing. Jan Litomický, nar. , bytem Vyskytná č. 2, okr. Pelhřimov, agronom, signatář Charty 77 a člen VONSu. 17. 2. 1981 zatčen a 23. 10. téhož roku odsouzen KS v Č. Budějovicích ke 3 letům vězení a 2 rokům ochranného dohledu pro údajné podvracení republiky (ş 98/1), jehož se měl dopustit činností ve VONSu. 17. 1. 1982 byla OS v Plzni zamítnuta žádost o podmíněné propuštění. Vězněn v Plzni na Borech. V NVÚ je soustavně šikanován. (162, 169, 175, 204, 212, 236, 285, 318)
10. Vladimír Procházka, nar. 8. 12. 1956, Kačice 161, okr. Kladno, dělník. Vězněn od 24. 12. 1975.V dubnu 1976 odsouzen Vyšším vojenským soudem v Příbrami pro údajné vyzvědačství (ş 105/1, 2) k 11 letům vězení ve II. NVS a následnému ochrannému dohledu po dobu 3 let. Delikt měl spočívat v tom, že těsně před pokusem o odchod z republiky bez povolení úřadů vedl se S. Kolářem, J. Hettlerem a A. Kunrtem, kteří s ním byli souzeni ve stejném procesu ve vesnické hospodě debatu o tamních kasárnách a jejich osazenstvu. (Obsahovala obecně známá fakta). (222)
11. JUDr. Josef Průša, nar. 13. 5. 1947, bytem Budějovická 56, Praha 4 (přech. bydliště Modenská 44, Karlovy Vary), advokát z Adv. poradny v Chomutově, signatář Charty 77. 2. 4. 1979 odsouzen k 5 letům vězení za údajné braní úplatků od klientů. 24. 3. 1983 podal návrh na povolení obnovy řízení, který byl OS v Kladně zamítnut jako nedůvodný. Dr. Průša je ve vězení Plzeň - Bory, je ve špatném zdravotním stavu. (326)
12. Václav Soukup, nar. 1. 12. 1959, Maroldova 7, Praha 4, zaměstnanec drogerie. 12. 1. 1982 zatčen a 17. 2. 1982 odsouzen MS v Praze ke 3 rokům vězení a 2 rokům ochranného dohledu pro podvracení republiky (ş 98/1), jež údajně mělo spočívat v rozšiřování textů nepřátelských stát. zřízení a pro podílení se na údajném rozkrádání soc. vlastnictví (134/1). Byl souzen spolu s bratry Janem a Josefem Wünschovými a J. Tůmovou. Vězněn Plzeň - Bory. (293, 311, 312)
13. František Stárek, nar. 1. 12. 1952, Hálkova 2882, Teplice v Čechách, figurant, signatář Charty 77. V r. 1976 odsouzen k 4 měsícům podmíněně na 2 roky v kampani proti Plastic People pro údajné výtržnictví (ş 202). 10. 11. 1981 znovu zatčen a opět obviněn z výtržnictví (ş 202/2), jehož se měl údajně dopustit vydáváním a rozšiřováním samizdatového kulturního časopisu VOKNO. 9. 7. 1982 odsouzen (společně s I. M. Jirousem, M. Hýbkem a M. Fričem) k 2 a půl rokům vězení ve II. NVS a ke 2 letům ochranného dohledu. Vězněn je na Bytízu. (279, 307)
14. Jaromír Šavrda, nar. 25. 5. 1933, Vyškovická 87, Ostrava - Zábřeh, spisovatel, inval. důchodce, signatář Charty 77. V letech 1978-80 vězněn pro údajné pobuřování (ş 100/1, 2), jehož se měl dopustit rozšiřováním literárních textů psaných na stroji (i textů vlastních a oficiálně vydaných). 3. 3. 1983 odsouzen OS v Ostravě k 25 měsícům vězení v II. NVS. Je velmi vážně nemocen, hrozí mu amputace nohou, léčení zanedbáváno. Vězněn v Ostrově n. Ohří. (310, 315, 322)
15. Ladislav Ševec, nar. 15. 7. 1959, Bezručova 29, Brno, dělník. V r. 1978 odsouzen k 9 letům vězení ve II. NVS za přípravu nedovoleného opuštění republiky (ş 7/1 k ş 109/1) a za pokus o zavlečení vzdušného prostředku do ciziny (ş 8/1 k ş 180a/1). U obou uvedených tr. činů nedošlo ani k pokusu o jejich realizace. Obsah tr. spisu jsou v podstatě pouze výroky "pachatelů" v hospodě. (124, 125, 195)
16. ing. Petr Uhl, nar. 18. 10. 1941, bytem Anglická 8, Praha 2, strojník, signatář Charty 77 a člen VONSu. Zatčen v r. 1969 po založení Hnutí revoluční mládeže, v r. 1971 odsouzen na 4 roky za vytvoření "protistátní skupiny, která narušovala úsilí stát. orgánů o konsolidaci" (ş 98 podvracení republiky). 29. 5. 1979 opět zatčen a 22. 10. 1979 odsouzen za podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab) k 5 letům vězení ve II. NVS pro aktivní činnost ve VONSu, jehož byl spoluzakladatelem. Trest si odpykával v pevnosti Mírov. V létě 1983 přemístěn do NVÚ Vinařice. (10, 12, 13, 38, 46, 58, 63, 74, 115, 118, 125, 144, 153, 158, 195, 260).
17. RNDr. Jiljí Vitouš, nar. 31. 8. 1936, bytem Třemošná 831, okr. Plzeň - sever, vedoucí biochemik FN KÚNZ Plzeň. Zatčen 29. 11. 1982 a 25. 3. 1983 odsouzen OS v Plzni k 20 měsícům vězení pro údajné poškozování zájmů v zahraničí (112). Toto poškozování mělo spočívat v obsahu dopisů, které zasílal svým přátelům a známým. Vězněn v NVÚ Plzeň - Bory. (313, 340)
18. Milan Vyhnálek, nar. 23. 5. 1961, bytem Hnátnice 229, okr. Ústí n. Orlicí, dělník. V r. 1980 byl vězněn na Borech pro údajný pokus o opuštění republiky (ş 109/1). Dále byl 3. 6. 1981 odsouzen OS v Ústí n. Orlicí podle ş 100/1 a, c (pobuřování) ş 112 (poškozování zájmů republiky v zahraničí) a za přečin podle odst. 6b zák. 150/69 (nedovolené držení střelné zbraně) k úhrnnému trestu 25 měsíců vězení ve II. NVS. Trestný čin měl údajně spočívat ve vyvěšování letáků u nádraží v Letohradě a v korespondenci se zahraničními rozhlasovými stanicemi. Dále odsouzen 3. 2. 1982 OS v Praze 2 podle ş 174/1 (křivé obvinění) a 175/1 (křivé svědectví) k dalším 18 měsícům vězení v II. NVS za údajné lživé obvinění vyšetřovatele StB a údajnou nepravdivou výpověď k případu J. Gruntoráda. Je v NVÚ v Minkovicích. (185, 319)
19. Jiří Wolf, nar. 5. 1. 1952, bytem Schweigerova 377/II, Jindřichův Hradec, řidič, signatář Charty 77. Od 16. 2. 1978 vězněn a odsouzen ke 3 rokům vězení ve II. NVS pro údajné podvracení republiky (ş 98/1). Ve vězení mu byl trest prodloužen o půl roku pro údajné křivé obvinění (ş 174/1). Od května 1983 je znovu ve vazbě a obžalován z podvracení republiky (ş 98/1, 2). 5.a 6. října 83 proběhlo u MS v Praze hlavní líčení, které bylo odročeno. (43, 50, 63, 69, 71, 80, 123, 176, 195, 219, 293, 339, 343)
20. Jan Wünsch, nar. 23. 6. 1962, bytem Nuselská 59, Praha 4, laborant IKEM. Od 12. 1. 1982 několik měsíců ve vazbě, zatčen, obviněn z podvracení republiky (ş 98/1), jehož se měl dopustit účastí na letákové akci solidarity s polskými dělníky (podobně jako jeho bratr Jan, Václav Soukup a Jitka Tůmová). 17. 12. 1982 odsouzen MS v Praze k 1 roku vězení. Trest nastoupil v létě 1983. Vězněn v NVÚ Plzeň - Bory. (293, 311, 312)
II.
1. Helena Abrahámová, nar. 23. 3. 1959, bytem 26762 Komárov III. čp. 392. 29. 7. 1981 odsouzena OS v Ústí nad Labem (spolu s V. Krpálkem a J. Veselou) k 18 měsícům vězení pro údajné křivé svědectví (ş 151/1), když jako svědkyně nevypovídala ve smyslu obžaloby. Výkon trestu nastoupila 10. 12. 1981, dne 13. 5. 1982 byl výkon trestu přerušen, protože byla ve vysokém stupni těhotenství. Po narození dítěte žádalo o změnu zbytku trestu v podmíněný cestou milosti. Žádost byla 9. 12. 1982 zamítnuta. Od jara 1983 je v psychiatrickém léčení. (259)
2. Evžen Adámek, nar. 1960, Nám míru 2, Brno, dělník. Odsouzen k podmíněnému trestu 9 měsíců s odkladem na 3 roky za to, že rozepisoval text o událostech v Polsku v letech 1956, 1970, 1975 a 1980 a o současné tamní situaci. (ş 8/1 k ş 104 - hanobení státu světové soc. soustavy - viz též B. Štancek). Podmínka končí 26. 4. 1984. (244)
3. Otta Bednářová, nar. 18. 6. 1927, Havelská 21, Praha 1, novinářka, signatářka Charty 77 a členka VONSu. Vězněna od 30. 5. 1979 a rozsudkem MS v Praze z 22. 10. 1979 odsouzena ke 3 letům vězení za činnost ve VONSu, označenou jako podvracení republiky (ş 98/1, 2). 29. 6. 1980 byl její trest přerušen ze zdravotních důvodů. (12, 13, 54, 63, 115, 118, 123, 144, 152, 158, 195, 205)
4. Jarmila Bělíková, nar. 27. 4. 1948, Novovysočanská 12, Praha 9, psycholožka, bývalá sociální kurátorka, nyní domovnice, signatářka Charty 77 a členka VONSu. 29. 5. 1979 uvězněna a obviněna z podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab) za činnost ve VONSu. Z vazby propuštěna 22. 12. 1979. Trestní stíhání však nebylo zastaveno. (115, 118, 123, 156, 195, 204, 263)
5. Jaroslav Brázda, nar. 4. 12. 1952, Moravská 62, Košice, prom. biolog, pracovník ČSAV. 24. 3. 1983 při razii proti členům františkánského řádu vzat do vazby na základě obvinění podle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi). 14. 7. 83 z vazby propuštěn. Městská prokuratura v Bratislavě vzala zpět žalobu, tr. stíhání však zastaveno nebylo. (324, 334)
6. Bystrík (kř. jméno neznámo), Košice, laický katolík. 27. 3. 1983 vzat do vazby při razii proti členům františkánského řádu na základě obvinění dle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi). Po několika týdnech propuštěn. Trestní stíhání dosud trvá. (324)
7. Marta Červená, nar. 1954, sanitářka v nemocnici v Trstené na Oravě. 1. 4. 83 zatčena v souvislosti s razií proti členům františkánského řádu a obviněna dle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a náb. společnostmi). V létě 1983 propuštěna. Trestní stíhání trvá. (328)
8. dr. Josef Danisz, nar. 7. 7. 1946, U Santošky 9, Praha 5, právník, člen VONSu. Trestně stíhán pro údajný útok na státní orgán a orgán společenské organizace (ş 154) a útok na veřejného činitele (ş 156/2). Ve skutečnosti byl obviněn za veřejné vyslovení toho, že StB zbila člena VONSu Ivana Medka a za neohroženou obhajobu mnoha obhájců lidských práv, zejména mluvčích Charty 77 dr. Jaroslava Šabaty. V lednu 1980 byl OS v Hradci Králové odsouzen k 10 měsícům vězení a 2 rokům zákazu výkonu povolání advokáta. Trest byl amnestován. Dále byl téhož roku odsouzen pro údajné napadení veřejného činitele ke 3 měsícům s podmíněným odkladem na 1 rok a ke 3 rokům zákazu advokacie. 16. září 1983 znovu zatčen na základě trest. stíhání z 27. 6. 1983 podle 242/1, (pohlavní zneužívání). Po dvanácti dnech z vazby propuštěn. Tr. stíhání však přes zjevnou neudržitelnost obvinění trvá dál. (14, 41, 104, 116, 119, 123, 163, 170, 195, 338)
9. Josef Dolista, nar. 20. 3. 1954, Kostelní 18, Mělník, katolický duchovní kaplan tamtéž. Od Velikonoc 1982 trestně stíhán ne svobodě podle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a náb. společnostmi) za to, že údajně soukromě vyučoval náboženství 7 studentů Zemědělské technické školy v Mělníce. 4. 5. 1983 mělo být hlavní líčení u OS v Mělníce. Tentýž den mu bylo telegramem sděleno, že soud se konat nebude. (325)
10. RNDr. Mikuláš Duray, nar. 18. 7. 1945, Jaskový rad 161, Bratislava, geolog Doprastavu Bratislava. Je zastáncem práv maďarské národnostní menšiny. Tr. stíhání pro údajné pobuřování (ş 100) zahájeno v červnu 1982 (bez uvalení vazby). 10. 11. 1982 po domovní prohlídce zatčen a obviněn z podvracení republiky (ş 98/1, 2) za údajné zaslání článků o právech národ. menšin k publikaci v exilových časopisech. Hlavní líčení, jehož termín byl postupně stanoven na leden a únor 1983, bylo pokaždé odloženo na neurčito. V únoru 1983 byl dr. Duray propuštěn z vazby. Trestní stíhání však zastaveno nebylo. (317, 327). Signatář Charty 77
11. Drahomíra Fajtlová, nar. 7. 12. 1927, M. Pujmanové 280, Trutnov, provozářka Krkonošských interhotelů. Zatčen 2. 3. 1983 po domovní prohlídce a obviněna z pobuřování podle 100/1a pro šíření nezávislé kultury. Ve vězení v Hr. Králové vážně onemocněla, v květnu 1983 propuštěna. Tr. stíhání zastaveno nebylo. (320)
12. Oskar Formánek, nar. 1915, Kotradova 4, Prešov, katolický duchovní v důchodu. Vězněn v 50. letech. 25. 6. 1980 odsouzen OS v Prešově k 18 měsícům podmíněně na 4 roky pro údajné maření dozoru nad církvemi a náb. společnostmi (178) a pobuřování (ş 100). (197)
13. Alois Globasna, Ostrava, katolický laik, zatčen 27. 3. 1983 při razii proti členům františkánského řádu na základě obvinění podle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a náb. společnostmi). Po několika týdnech propuštěn, tr. stíhání však trvá. (324)
14. prof. Jiří Hájek, nar. 1913, Kosatcová 11, Praha 10, historik a politik, býv. mluvčí Charty 77, od začátku května 1981 trestně stíhán pro údajné podvracení republiky (ş 98/1, 2) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". (250)
15. ing. Ivan Havel, nar. 11. 10. 1948, nábř. B. Engelse 2000, Praha 2, komputerový expert, od zač. května 81 trestně stíhán pro údajné podvracení republiky (ş 98/1, 2) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". (250)
16. Václav Havel, nar. 5. 10. 1936, U dejvického rybníčku 4, Praha 6, spisovatel, bývalý mluvčí Charty 77, člen VONSu. Od ledna 1977 ve vazbě pro údajné poškozování zájmů republiky v zahraničí (ş 112), téhož roku odsouzen ke 14 měsícům podmíněně na tři roky spolu s O. Ornestem, J. Ledererem a F. Pavlíčkem za zasílání literárních textů do zahraničí. V únoru a březnu 1978 držen ve vazbě pro údajné výtržnictví (202/1), ve skutečnosti však byl spolu s dalšími napaden policií, když chtěl navštívit ples železničářů. Trestní stíhání poté zastaveno. Znovu byl zatčen 29.5. 1979 a obviněn z podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab), které mělo spočívat v aktivní činnosti ve VONSu. Rozsudkem MS v Praze 22. 10. 1979 odsouzen ke čtyřem a půl letům vězení. V listopadu 1981 byl zrušen jeho předchozí podmíněný trest. Začátkem února 1983 mu byl pro vážné onemocnění trest přerušen. (12, 13, 14, 24, 41, 58, 63, 74, 115, 118, 123, 144, 153, 158)
17. Olga Havlová, nar. 11. 7. 1933, U Dejvického rybníčku 4, Praha 6, v domácnosti, od začátku května 1981 trestně stíhána pro údajné podvracení republiky (ş 98/1) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". (250)
18. Anna Holičková, nar. 1953, ošetřovatelka v nemocnici v Ružobmeroku. 1. 4. 83 zatčena v souvislosti s razií proti členům františkánského řádu spolu s Š. Mihalusovou, M. Červenou a O. Ivákovou a obviněna dle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a náb. společnostmi). V létě 1983 propuštěna. Tr. stíhání trvá. (328)
19. ing. Karel Holomek, Brno. Od začátku května 1981 trestně stíhán pro údajné podvracení republiky (ş98/1, 2 ab) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". (250)
20. Jaromír Hořec, nar. 18. 12. 1921, Jihozápadní III/14, Praha 4, básník. Ve vazbě od 6. 5. 1981 do října 1981, obviněn z údajného podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". (250)
21. dr. Josef Jablonický, nar. 1933, Bratislava. Od zač. května 1981 trestně stíhán pro údajné podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". (250)
22. Olga Iváková, nar. 1955, ošetřovatelka v ústavu pro slabomyslnou mládež v Tvrdošíně na Oravě. Zatčena spolu s S. Mihalusovou, A. Holičkovou a M. Červenou 1. 4. 83 v souvislosti s razií proti členům františkánského řádu a obviněna dle ş 178. V létě 1983 byl propuštěna. trestní stíhání trvá. (328)
23. ing. Miroslav Jáchym, nar. 1927, Jindřichův Hradec, bankovní úředník. 27. 5. 83 vzat do vazby při razii proti členům františkánského řádu na základě obvinění dle ş 178. V létě 1983 byla obžaloba stažena a byl propuštěn z vazby, trestní stíhání však trvá. ( 324)
24. dr. Zdeněk Jičínský, Pařížská 12, Praha 1, signatář Charty 77. Od začátku května 1981 trestně stíhán pro údajné podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". (25.)
25. Eva Kantůrková, nar. 11. 5. 1930, Xaveriova 13, Praha 5, spisovatelka, signatářka Charty 77. Ve vazbě od 6. 5. 81 a obviněna z údajného podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". Z vazby propuštěna 22. 3. 1982. Trestní stíhání trvá. (250)
26. František Kubíček, katol duchovní ve výpomoci v duchovní správě u sv. Jiljí v Praze, člen františkánského řádu. Při razii proti tomuto řádu vzat 27. 3. 83 do vazby na základě obvinění dle ş 178. Po několika týdnech propuštěn. Trestní stíhání však trvá. (324)
27. prof. dr. Miroslav Kusý, nar. 1. 12. 1931, Slovackého 21, Bratislava, historik a politolog, signatář Charty 77 a člen kolektivu mluvčích. V květnu 81 asi 2 týdny ve vazbě - tr. stíhání pro údajné podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". Trestní stíhání trvá. (250)
28. Václav Malý. nar. 21. 9. 1950, Nad pomníkem 2, Praha 5, katol. duchovní, t. č. topič, býv. mluvčí Charty 77 a člen VONSu. 29. 5. 1979 uvězněn a obviněn z podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab) za aktivní činnost ve VONSu. Z vazby propuštěn 22. 12. 1979. Trestní stíhání trvá. (115, 118, 123, 156, 195)
29. Jiří Mazanec, nar. 1928, katol. duchovní, administrátor v Holýšově, člen františkánského řádu. 27. 3. 1983 při razii proti tomuto řádu zatčen na základě obvinění dle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a nábož. společnostmi). 14. 7. 83 podle tohoto par. odsouzen OS v Plzni k 6 měsícům vězení za nábož. aktivitu v rámci františkánského řádu. Z vazby byl propuštěn u odvolacího řízení před KS v Plzni 30. 9. 83 byla výše trestu ponechána, trest změněn na podmíněný s odkladem ne dva roky. (324, 334)
30. dr. Jaroslav Mezník, Brno, historik, signatář Charty 77. Od začátku května 81 trestně stíhán pro údajné podvracení republiky v souvislosti (ş 98/1, 2 ab) a případem "francouzského kamionu". (250)
31. Štěpánka Mihalusová, nar. 1932, ošetřovala v nemocnici v Ružomberoku. 1. 4. 1983 zatčena v souvislosti s razií proti členům františkánského řádu a obviněna dle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a nábož. společnostmi). V létě 83 propuštěna. Trestní stíhání trvá. (328)
32. Alois Moc, katolický duchovní ve výpomoci v duchovní správě u sv. Františka v Praze, člen františkánského řádu. při razii proti členům tohoto řádu vzat do vazby 27. 3. 1983 na základě obvinění dle ş 178. Po několika týdnech propuštěn. Trestní stíhání trvá. (324)
33. Jiří Müller, nar. 29. 11. 1943, Chudobova 23, Brno, signatář Charty 77. Vězněn v sedmdesátých letech pro údajné podvracení republiky (ş 98/1). V květnu 1981 obviněn dle 98/1, 2 ab a držen asi 10 dní ve vazbě v souvislosti s případem "francouzského kamionu". Trestní stíhání trvá. (250)
34. Dana Němcová, nar. 14. 1. 1934, Ječná 7, Praha 2, psycholožka, v část. inv. důchodu, bez zaměstnání, signatářka Charty 77 a členka VONSu. zatčena 29. 5. 1979 a 22. 10. 1979 odsouzena MS v Praze k 2 letům vězení s podmíněným odkladem na 5 let pro údajné podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab), jehož se měla dopustit činností ve VONSu. Téhož dne propuštěna z vazby. (74, 115, 118, 123, 144, 158, 195)
35. Štefan Podolínský, nar. 27. 2. 1932, katolický duchovní (20 let bez stát. souhlasu), zaměstnán jako poštovní úředník v Brezně nad Hronom. 27. 5. 1983 zatčen a obviněn dle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a nábož. společnostmi). Hlavní líčení, stanovené na srpen 83, bylo odročeno, žaloba stažena současně byl Š. Podolínský propuštěn z vazby. Trestní stíhání však trvá. (326, 335)
36. František Pometlo, nar. 1938, katol. duchovní, kaplan v Plzni, člen františkánského řádu a 14. 7. 1983 odsouzen OS v Plzni k 8 měsícům vězení dle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a nábož. společnostmi). Bezprostředně po rozsudku propuštěn z vazby. U odvolacího řízení u KS v Plzni 30. 9. 83 výše trestu ponechána, trest proměněn na podmíněný s odkladem na 2 roky. (324, 331, 334)
37. Peter Rúčka, nar. 1955, Staničná 5, Bratislava, zaměstnanec Polygrafických závodů v Bratislavě. 27. 3. 1983 vzat do vazby při razii proti františkánskému řádu na základě obvinění dle ş 178. 14. 7. 83 z vazby propuštěn. Měst. prokurátora v Bratislavě vzala zpět žalobu, tr. stíhání však zastaveno nebylo. (324, 334)
38. Jan Ruml, nar. 5. 3. 1953, Kremelská 104, Praha 10, dělník, signatář Charty 77, člen kolektivu mluvčích a člen VONSu. Zatčen 6. 5. 1981 a obviněn z údajného podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". 22. 3. 1982 z vazby propuštěn, tr. stíhání trvá. (250)
39. Jiří Ruml, nar. 9. 7. 1925, Kremelská 104, Praha 10, novinář, signatář Charty 77 a člen VONSu. Ve vazbě od 6. 5. 1981, obviněn z údajného podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". Propuštěn z vazby 27. 5. 1982, tr. stíhání trvá. (250)
40. Rudolf Šmahel, nar. 11. 5. 1950, Janáčkova 4, Olomouc, katol. duchovní bez stát. souhlasu. Ve vazbě od 10. 9. 1979 od poč. ledna 1980. 29. 9. 81 odsouzen OS v Olomouci ke 2 rokům vězení za nedovolené podnikání (ş 118/1). Šlo o samizdatové vydávání katol. literatury. Trest nastoupil v dubnu 1982, koncem listopadu téhož roku podmíněné propuštěn. Zbytek trestu změněn na podmíněný s tříletou lhůtou. (159, 273)
41. dr. Jiřina Šiklová, nar. 17. 6. 1935, Klimentská 17, Praha 1, specioložka. zatčena 6. 5. 1981 a obviněna z podvracení republiky (ş 98/1, 2 ab), kterého se měla údajně dopustit v souvislosti s případem "francouzského kamionu". Z vazby propuštěna 22. 3. 1982, trestní stíhání trvá. (250)
42. dr. Milan Šimečka, nar. 6. 3. 1930, Pražská 53, Bratislava, historik, signatář Charty 77. Ve vazbě od 6. 5. 1981 - obvinění z údajného podvracení republiky (ş98/1, 2 ab) v souvislosti s případem "francouzského kamionu". Propuštěn z vazby 27. 5. 1982, tr. stíhání zastaveno nebylo. (250)
43. Antonín Šmíd, nar. 5. 5. 1955, Na křižovatkách 74, Bratislava, archivář FN v Bratislavě. 27. 3. 1983 při razii proti členům františkánského řádu zatčen na základě obvinění dle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a nábož. společnostmi). 14. 7. 1983 propuštěn z vazby. Měst. prokuratura v Bratislavě vzala žalobu zpět, tr. stíhání trvá. (324, 334)
44. Pavel Štancek, nar. 1960, dělník. 26. 4. 1981 odsouzen k 1 roku podmíněně na 3 roky za údajné porušení dozorčí (nebo jiné) služby (ş 286/1) a za pokus o hanobení státu světové soc. soustavy a jejího představitele (ş 8ú1 k ş 104) - viz též E. Adámek. (244)
45. MUDr. František Trojan, katolický duchovní, vězněný v 50. letech. V procesu s J. Bártou odsouzen k 15 měsícům podmíněně na 3 roky za údajné maření dozoru nad církvemi a nábož. společnostmi (ş 178). (221, 234)
46. Jiří Tůma, při razii proti členům františkánského řádu vzat 27. 3. 1983 do vazby na základě obvinění dle ş 178 (maření dozoru nad církvemi a nábož. společnostmi). Po několika týdnech propuštěn. Tr. stíhání trvá. (324)
47. Aleš Zlámal, Praha, katol. kněz bez státního souhlasu, invalidní důchodce, člen františkánského řádu. 27. 3. 1983 při razii proti členům tohoto řádu zatčen a obviněn dle 178 (maření dozoru nad církvemi a nábož. společnostmi). Po několika týdnech propuštěn. Trestní stíhání trvá. (324)
Tato sdělení nezahrnují případy dalších 149 osob, kterými se VONS zabýval, kde však již trest byl vykonán, nebo trestní řízení skončilo.
Mimosoudní represe
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných během své činnosti informoval i o mimosoudních represivních zásazích. Jde o krátkodobé zadržení (většinou do jednoho týdne), osobní a domovní prohlídky, různé druhy ponižování, bití, omezování svobody pohybu, střežení bytů a domů, pokousání policejním psem, odcizování či poškozování věcí, fotografování a filmování, poškozování pověsti a další. V této oblasti byly evidovány případy 373 osob, z nichž mnohé byly takto postiženy opakovaně.
Přitom znovu upozorňujeme, že VONS je v daných podmínkách schopen zaregistrovat a získat patřičnou dokumentaci jen k nepatrnému zlomku případů soudní i mimosoudní represe.
Mezinárodní solidarita
VONS si uvědomuje význam mezinárodní solidarity a snaží se projevovat solidaritu s pronásledovanými obhájci lidských práv v zahraničí. Dosud tomu tak bylo v těchto případech:
Martha Rosa Aguero, Rudolf Bahro, Albín Feréz, Zviad Gamsachurdia, Alexander Ginzburg, Kim Te Džung, Tadeusz Kolano, Marab Kostov, Jan Kozlowski, Jacek Kuron, Jan Lityňski, Adam Michnik, Piotr Naimski, Jurij Orlov, Viktoras Pjatkus, Andrej Sacharov, Kazimierz Switoň, Anatolij Ščaranskij, Taťána Velikanovová, Dmund Zadrozynski.
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných
Československá liga pro lidská práva
člen Mezinárodní federace pro lidská práva