Sdělení VONS č. 400

Sdělení VONS č. 400 (Souhrnné sdělení o případech sledovaných výborem k 6.11.1984)

Od svého prvního sdělení dne 24.4.1978 zpracoval a vydal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který se v prosinci 1979 jako Československá liga pro lidská práva stal i členskou ligou Mezinárodní federace pro lidská práva FIDH, participující na práci OSN, 399 sdělení o případech policejní a soudní represe vůči jednotlivcům či skupinám osob pro jejich přesvědčení či svědomí a pro jednání z nich plynoucí. Zabýval se výjimečně i jinými případy nespravedlivého stíhání, zvláště pokud se nepřímo týkaly jeho hlavního zaměření. Formou těchto písemných sdělení upozorňuje na jednotlivé případy kompetentní úřady i veřejnost.

Členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných jsou:

ing. Rudolf Battěk, Křižíkova 78, Praha 8, t.č. vězněn

Otta Bednářová, Havelská 21, Praha 1

Jarmila Bělíková, Novovysočanská 12, Praha 9

dr. Václav Benda, Karlovo nám. 18, Praha 2

Albert Černý, Dřevařská 20, Brno

dr. Josef Danisz, U Santošky 9, Praha 5

Jiří Dienstbier, Podskalská 8,Praha 2

Karel Freund, Mánesova 90, Praha 2

Václav Havel, U dejvického rybníčku 4, Praha 6 (Hrádeček 5, Vlčice, okr. Trutnov)

Zbyněk Hejda, Nešporova 573, Praha 4 - Háje

Ivan Martin Jirous, Stará Říše 33, okr. Jihlava, t.č. vězněn

Ladislav Lis, Sosnova 84, okr. Česká Lípa

ing. Jan Litomiský, Vyskytná 2, okr Pelhřimov

Václav Malý, Nad pomníkem 2, Praha 5

Michal Matzenauer, Přemyslovská 8, Praha 3

Dana Němcová, Ječná 7, Praha 2

dr. Luděk Pacovský, Washingtonova 9, Praha 1

ing. Pavel Roubal, Častrov 131, okr. Pelhřimov

Jan Ruml, Kremelská 104/150, Praha 10

Jiří Ruml, Kremelská 104/150, Praha 10

dr. Gertruda Sekaninová-Čakrtová, Polná, okr. Jihlava

Andrej Stankovič, Melantrichova 6, Praha 1

Anna Šabatová, Anglická 8, Praha 2

Petruška Šustrová, Kolínská 13, Praha 3

dr. ing. Jakub Trojan, Mělnická 44, Neratovice

Petr Uhl, Anglická 8, Praha 2

Věra Vránová, Cimburkova 24, Praha 3

Do zahraničí se odstěhovali:

Zina Freundová, 53 B Florence Rd., London N4, Velká Británie tel. 00-44-1-2630013

dr. Martin Hybler, 4 rue André Messager, Limoges, Francie, tel. 00-33-55-333659

Ivan Medek, Nattergasse 12/1/25, 1170 Wien, Rakousko,

tel. 00-43-222-454113

Jaroslav Suk, P. Bergersv. 72, 752 49 Uppsala, Švédsko,

tel. 00-46-18-404572

a Přemysl Janýr ml., Svatopluk Karásek, Elzbieta Ledererová, Jiří Němec, Jan Pavelka, dr. Jan Tesař a Zdeněk Vokatý.

Styky VONS s Amnesty International (přidruženou organizací OSN) a dalšími zahraničními institucemi zprostředkovává člen AI prof. dr. František Janouch, Bergtrorpsvag 62, 18363 Taby, Švédsko, tel. 00-46-87-564828

VONS vítá jakoukoli spolupráci a pomoc, zejména při zjišťování jednotlivých případů, i při podpoře postižených.

Pro naši práci jsou nezbytné zejména tyto údaje (pokud možno v úplnosti): jméno a příjmení postiženého, datum narození, adresa, povolání (sociální postavení, i dřívější)

- Údaje o event. předchozím trestním stíhání a event. jiných postizích

- údaje o rodině a jejím sociálním postavení (též počet a věk dětí)

- fotografie postiženého (pokud možno negativ)

- údaje o zahájení trestního stíhání (kým a jak, např. domovní prohlídkou, její výsledky)

- podrobná oficiální verze skutkové podstaty, případně skutečné důvody trestního stíhání a popis jednání, za něž je postižený de facto stíhán

- v jakém stadiu je trestní stíhání

- jméno obhájce a advokátní poradna

V případě vazby navíc:

- oficiální důvody vazby, od kdy trvá, zdravotní stav vězněného a jméno a adresa příbuzného, s nímž je vězněný ve styku, adresa věznice

V případě výkonu trestu tytéž údaje jako u vazby a navíc:

- maximum údajů z obžaloby a rozsudku (rozsudků)

- výše trestu, nápravně-výchovná skupina, kdy byl trest nastoupen (jde-li o nástup trestu z "volné nohy")

- za jaké trestné činy byl odsouzen (včetně označení podle tr. zákona - paragraf i odstavec)

- kdo a kdy věc soudil (i jména soudců)

- podmínky ve výkonu trestu (izolace, pracovní zařazení, kázeňské tresty)

- adresa nápravně výchovného ústavu včetně úseku, bloku apod., jméno náčelníka NVÚ, nejlépe přímo a osobně (ústně).

V tomto souhrnném sdělení jsme se pro přehlednost omezili na výčet případů, které jsou aktuální. rozdělili jsme je do tří skupin. V první jsou evidovány případy momentálně vězněných, v druhé těch, kteří jsou postiženi nově zavedenou formou represe, t.j. ochranným dohledem, a ve třetím jsou zařazeny aktuální případy podmíněných odkladů trestů nebo jejich zbytků a ty případy, u nichž je vedeno trestní stíhání na svobodě.

(Pokud není uvedeno jinak, značí "trest" nepodmíněný trest odnětí svobody s výkonem v I. nápravně výchovné skupině. Není-li uveden jiný právní předpis, jsou uvedené paragrafy z trestního zákon. Zkratky OS - okresní nebo obvodní soud, MS - městský soud, KS - krajský soud, NVÚ - nápravně výchovný ústav, NVS - nápravně výchovná skupina, SNV - Sbor nápravné výchovy. V závorce jsou čísla sdělení VONS, týkající se daného případu.

I. věznění

1. Oldřich Bašta, nar. 29.9.1958, Na Drážce 418, Pardubice, dělník. Dne 17.2.1984 odsouzen OS v Pardubicích k 15 měsícům vězení pro údajné výtržnictví podle ş 202, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle ş 156/a, útok na veřejného činitele podle ş 156/2 a hanobení rasy, národa a přesvědčení ş 198/b po policejním zásahu proti koncertu neoficiální hudby v Kunraticích u Pardubic dne 17.9.1983. (366, 384)

2. ing. Rudolf Battěk, nar. 2.11.1924, bytem Křižíkova 78, Praha 8, myč výkladních skříní a sociolog, do r. 1969 poslanec ČNR a jeden ze zakladatelů KAN, nezávislý socialista, mluvčí Charty 77, člen VONS. V 70. letech byl celkem 3 a půl roku ve vězení. Dne 14.6.1980 zatčen pod záminkou vymyšleného útoků na policistu. Obvinění z útoku na veřejného činitele a výtržnictví podle ş 151/1 a ş 202/1 bylo později překvalifikováno na ublížení na zdraví podle 221. Dále pak hlavně stíhán pro údajné podvracení republiky podle ş 98/1, 2 a, b za dopisy, adresované představitelům Socialistické internacionály, za práci ve VONS a v hnutí Charty 77 a za spolupráci na sborníku O svobodě a moci. dne 27.8.1981 byl odsouzen MS v Praze k 7 a půl roku vězení ve II. NVS a 3 roky ochranného dohledu po výkonu trestu. Nejvyšším soudem ČSR při projednávání odvolání dne 8.10.81 trest zkrácen na 5 a půl roku. Je vážně nemocen. Vězněn v izolaci v Ostravě, pošta 1. schr. 28, 701 28 Ostrava. (12, 13, 41, 63, 74, 115, 140, 189, 195, 227, 260, 275, 349)

3. ing. Antonín Dobner, nar. 4.7.1950, bytem Zelenohorská 49, Plzeň, topič Metrostavu v Praze. Zatčen 27.4.1983 a dne 5.10.1983 odsouzen OS v Plzni ke 2 letům vězení pro údajné poškozování zájmů republiky v cizině podle ş 112, pro údajné snižování vážnosti prezidenta republiky podle ş 103 a pro přečin podle ş 3/1c zák. 150/69 Sb. První dva body obžaloby byly vzneseny na základě obsahu jeho soukromé korespondence, třetí po evidentním odposlechu telefonních hovorů. (336, 344, 349)

4. RNDr. Miklós Duray, nar. 18.7.1945, bytem Jaskovský sad 161, Bratislava, geolog Doprastavu Bratislava. Je zastáncem práv maďarské národnostní menšiny. Trestní stíhání pro údajné pobuřování podle ş 100 zahájeno v červnu 1982 bez uvalení vazby. Dne 10.11.1982 po domovní prohlídce uvězněn a obviněn z podvracení republiky podle ş 98/1, 2 za údajné zaslání článků o právech národnostních menšin k publikaci v exilových časopisech. V lednu a únoru 1983 bylo hlavní líčení odloženo na neurčito a v únoru 1983 byl dr. Duray propuštěn z vazby. Trestní stíhání zastaveno nebylo. Dne 10.5.1984 na něj byla znovu uvalena vazba a byl dále obviněn z údajného poškozování zájmů republiky v cizině podle ş 112 a údajného šíření poplašné zprávy podle ş 119, čehož se měl dopustit tím, že v zahraničí publikoval články o omezení práv maďarské menšiny zaváděnou školskou reformou. Aktuálně opět trestně stíhán pro podvracení republiky podle ş 98/1, 2. (317, 327, 349, 375)

5. Jiří Gruntorád, nar. 21.9.1952, bytem Vítězného února 4, Praha 2, dělník, signatář Charty 77. V r. 1980 byl tři měsíce ve výkonu trestu - obviněn a odsouzen pro údajné držení zbraně (střelné) bez povolení. Celý případ byl uměle vykonstruován. Dne 17.12.1980 byl znovu zatčen a obviněn z podvracení republiky podle ş 98/1, jehož se měl dopustit tím především samizdatovým rozšiřováním beletrie (mj. Seiferta a Hrabala) a materiálů Charty 77. Dne 9.7.1981 odsouzen ke 4 rokům ve II. NVS a 3 rokům následného ochranného dohledu. Toto opatření - ochranný dohled - bylo u politického vězněn tohoto typu uloženo poprvé. V NVÚ Minkovice byl vystaven neustálému šikanování, které vyústilo v další trestní stíhání dne 7.4.1983 pro údajné křivé obvinění podle ş 174. Došlo k němu poté, co byl zbit příslušníkem SNV a podal si stížnost. Podle posudku vězeňských lékařů prý jeho zranění neodpovídá údajům v podané stížnosti. Za tento údajný trestný čin podle ş 174 byl 4.6.1984 odsouzen OS v Liberci k dalšímu trestu 14 měsíců ve III. NVS. V odvolacím řízení KS v Ústí nad Labem tento rozsudek zrušil a věc vrátil OS v Liberci, který dosud nerozhodl, odročil dvakrát hlavní líčení, naposledy dne 5.11.1984 na den 10.12.1984. V tomto řízení mu nadále hrozí trest až 3 roky. Již v říjnu 1983 byl J. Gruntorád soudem přeřazen do III. NVS: trest vykonává v NVÚ Valdice. (225, 256, 278, 349, 377)

6. František Hanzlíček, nar. 30.10.1949, bytem Třebízského 1240, Kraslice, okr. Sokolov, vodárenský dělník v Karlových Varech. Odsouzen dne 31.1.1984 OS v Karlových Varech k 10 měsícům vězení pro údajné křivé obvinění - podle ş 174/1 - vyšetřovatelů VB z fyzického a psychického nátlaku na vyšetřování jiného případu. (368)

7. ing. Petr Hauptman, nar. 7.8.1946, bytem Klánovická 705/5, Praha 9, samostatný odborný referent na intendanční základně ústřední správy federálního ministerstva zahraničního obchodu. Dne 4.10.1982 emigroval do NSR, dne 7.12. téhož roku se z rodinných důvodů vrátil do ČSSR. Dne 12.9.1983 po opětovných výsleších uvězněn a 9.2.1984 odsouzen MS v Praze k 10 letům vězení v II. NVS a k zákazu činnosti ve státních orgánech na 5 let pro údajné trestné činy opuštění republiky podle ş 109/1 a vyzvědačství podle 105/2, kterého se měl dopustit tím, že v době pobytu v NSR podal při výsleších informace o svém předchozím zaměstnání, jejichž obsah pokládal za irelevantní. (391)

8. Kamil Honisch, nar. 8.3.1964, bytem Gagarinova 384, Pardubice, dělník. Dne 17.2.1984 odsouzen OS v Pardubicích k 8 měsícům vězení pro údajné výtržnictví podle ş 202/1, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle ş 156/a a útoku na veřejného činitele podle ş 156/1 a, b, po policejním zásahu proti koncertu neoficiální hudby v Kunraticích u Pardubic dne 17.9.1983. (366, 384)

9. Ivan Jirous, nar. 23.9.1944, bytem Stará Říše 33, okr. Jihlava, teoretik umění a umělecký vedoucí skupiny Plastic People, signatář Charty 77 a člen VONS. V letech 1974, 1976 a 1978 odsouzen a vězněn pro údajné výtržnictví. Tak byla kvalifikována jeho umělecká činnost jako např. pořádání koncertů a proslov na výstavě. V poslední době pracoval jako zedník v místě svého bydliště. Tam byl 10.11.1981 znovu zatčen a obviněn již počtvrté z výtržnictví podle ş 202/2, jehož se měl dopustit údajnou účastí na vydávání a rozšiřování samizdatového kulturního časopisu VOKNO. V průhledné snaze případ kriminalizovat byl rovněž obviněn z nedovolené výroby a držení omamných prostředků podle 187/1. Spolu s F. Stárkem, M. Hýbkem a M. Fričem odsouzen 9.7.1982 OS v Chomutově ke 3 a půl roku vězení v III. NVS a ke 3 letům následného ochranného dohledu. Je vězněn ve Valdicích. (307, 309, 349)

10. Stanislav Kolář, nar. 15.11.1955, bytem Husova 126, Dvůr Králové n. Labem, okr. Trutnov, dělník. Dne 13.3.1975 zatčen a pro údajné vyzvědačství spolu s V. Procházkou, A. Kunrtem a J. Hettlerem byl v dubnu 1976 vyšším vojenským soudem v Příbrami odsouzen ke 13 letům vězení ve III. NVS a třem letům ochranného dohledu. Delikt měl spočívat v tom, že těsně před pokusem odejít z republiky bez povolení čs. úřadů vedl ve vesnické hospodě s místními obyvateli řeči o tamních kasárnách a jejich osazenstvu (obsahovaly v kraji všeobecně známá fakta), z čehož bylo vykonstruováno, že chtěl těchto informací využít v případě, že by se pokus zdařil. Vězněn ve Valdicích. (222, 349)

11. ing. Petr Kozánek, bytem Palackého 178, Kyjov, okr. Hodonín. Je od 24.9.1984 ve vazbě v Brně-Bohunicích pro údajný pokus poškozování zájmů republiky v cizině podle 8/1 k ş 112, jehož se měl dopustit tím, že hodlal do Rakouska převést některé samizdaty: šlo o poezii Ivanky Kotrlé a Zdeňka Rotrekla. (392, 395)

12. Antonín Kunrt, nar. 12.6.1947, bytem Kačice 183, okr. Kladno, zedník. Zatčen 21.5.1975 a spolu se St. Kolářem, Vl. Procházkou a J. Hettlerem byl odsouzen pro údajné vyzvědačství vyšším vojenským soudem v Příbrami k 10 letům vězení ve II. NVS a ke tříletému ochrannému dohledu. Jeho vina měla spočívat v tom, že se svými spolustolovníky besedoval ve vesnické hospodě o místních kasárnách a jejich osazenstvu, což byla fakta v kraji všeobecně známá. Na začátku r. 1983 byl soudně přeřazen do I. NVS. Trest vykonává v NVÚ Plzeň-Bory. (222, 349)

13. René Matoušek, nar. 13.7. 1951, bytem Vrchlického 318, Liberec 13, zaměstnanec Dopravních podniků Liberec. Zatčen 24.2.1983 a dne 3.8.1983 odsouzen pro údajné pobuřování podle ş 100/1 a, c OS v Liberci k 18 měsícům vězení za autorství a rozšiřování letáků s politickým obsahem. Za otevřený dopis adresovaný ÚRO a odeslaný do zahraničí byl R.M. od 27.11.1983 nově trestně stíhán pro pokus o poškozování zájmů republiky v cizině podle ş 8/1 k ş 112. Vězněn v NVÚ Plzeň-Bory. (357)

14. Miroslav Nový, nar. 27.9.1929, bytem Řezáčkova 70, Brno, invalidní důchodce, signatář Charty 77. Dne 27.2.1984 odsouzen OS v Novém Jičíně k 15 měsícům vězení pro údajný pokus o poškozování zájmů republiky v cizině podle ş 8/1 k 112 a pro údajné poškození devizového hospodářství podle 140/1, jichž se měl dopustit tím, že posílal do ciziny dopisy a pokoušel se z vlastních prostředků finančně se zajistit v začátcích pobytu v zahraničí po připravovaném ilegálním vystěhování se z ČSSR. (365)

15. Ladislav Ševec, nar. 15.7.1959, bytem Bezručova 29, Brno, dělník. V r. 1979 odsouzen k 9 letům vězení ve II. NVS pro přípravu nedovoleného opuštění republiky podle ş 7/1 k 109 a pro pokus o zavlečení vzdušného prostředku do ciziny podle ş 8/1 k ş 180/1 a. U obou uvedených trestných činů nedošlo ani k pokusu o jejich realizaci. Obsahem trestního popisu jsou v podstatě pouze výroky "pachatelů" v hospodě. (124, 125, 195, 349)

16. Zdeněk Šibr, nar. 24.1.1957, bytem Bělehradská 314, Pardubice, dělník. Dne 17.2.1984 odsouzen OS v Pardubicích k jednomu roku vězení pro údajné výtržnictví podle ş 202/1, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle ş 156/a a pro útok na veřejného činitele podle ş 156/1 a, b po policejním zásahu proti koncertu neoficiální hudby v Kunraticích u Pardubic dne 17.9.1983. (366, 384)

17. Stanislav Urbánek, nar. 27.5.1965, bytem nám. Míru 640, Zruč nad Sázavou, dělník. Dne 17.2.1984 odsouzen OS v Pardubicích k 10 měsícům vězení pro údajné trestné činy výtržnictví podle ş 202/1, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle ş 156/a a útoku na veřejného činitele podle ş 156/2 po policejním zásahu proti koncertu neoficiální hudby v Kunraticích u Pardubic dne 17.9.1983. (366, 384)

18. Petr Vojáček, nar. 8.2.1961, bytem Žleby 284, okr. Kutná Hora, dělník. Dne 17.2.1984 odsouzen OS v Pardubicích k jednomu roku vězení pro údajné trestné činy výtržnictví podle ş 202/1, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle ş 156/a a útoku na veřejného činitele podle ş 156/1 a, b a 2 po policejním zásahu proti koncertu neoficiální hudby v Kunraticích u Pardubic dne 17.9.1983. (366, 384, 349)

19. Milan Vyhnálek, nar. 23.5.1961, bytem Hnátnice 229, okr. Ústní n. Orlicí, dělník. V r. 1980 byl vězněn na Borech pro údajný pokus o opuštění republiky podle ş 109/1. Dále byl 3.6.1981 odsouzen OS v Ústí n. Orlicí pro údajné trestné činy pobuřování podle ş 100/1 a, c a poškozování zájmů republiky v cizině a pro údajný přečin nedovoleného držení střelné zbraně podle ş 6b zák. 150/69 Sb. k úhrnnému trestu 25 měsíců v II. NVS. Trestný čin měl spočívat ve vyvěšování letáků u nádraží v Letohradě a v korespondenci se zahraničními rozhlasovými stanicemi. Dále souzen 3.2.1982 OS v Praze pro křivé obvinění podle ş 174/1 a křivé svědectví podle ş 175/1 k dalším 18 měsícům vězení v II. NVS za údajné lživé obvinění vyšetřovatele StB a svoji údajně nepravdivou výpověď ve věci Jiřího Gruntoráda. Vězněn je v NVÚ Minkovice. (185, 319, 349)

20. Jiří Wolf, nar. 5. ? 1952, bez trvalého bydliště, dělník, signatář Charty 77. Od 16.2.1978 byl vězněn a odsouzen ke 3 letům vězení pro údajné podvracení republiky podle ş 98/1. Ve vězení byl soudně přeřazen do II. a nakonec do III. NVS a trest mu byl prodloužen o dalších 6 měsíců pro údajné křivé obvinění podle ş 174/1. Od 17.5.1983 znovu vězněn pro údajné podvracení republiky podle ş 98/odst. 1, 2, které mělo spočívat především v tom, že J.W. poskytl rakouskému velvyslanectví v Praze zprávu o poměrech v NVÚ Minkovice. Byl odsouzen MS v Praze 21.12.1983 k 6 letům vězení ve III. NVS a 3 letům ochranného dohledu. Vězněn v NVÚ Valdice. (43, 50, 63, 69, 71, 80, 123, 176, 195, 219, 293, 339, 343, 351, 356)

21. Pavel Wonka, nar. 23.1.1953, bytem Vrchlabí, U nemocnice 369, automechanik. Dne 19.1.1984 odsouzen OS v Náchodě ke 14 měsícům vězení (podmíněně) pro údajné rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle ş 132/1b, pro údajné porušování povinnosti v provozu socialistické organizace podle ş 129/1 a pro přečin podle ş 3/2 zák. č. 150/69 Sb. Dne 20.3.1984 proměnil KS v Hradci Králové trest na nepodmíněný a dne 4.7.1984 byl Pavel Wonka zadržen a předán do výkonu trestu. Vykonává ho v NVÚ Plzeň-Bory. (394)

22. Jan Wünsch, nar. 29.1.1957, bytem Nuselská 59, Praha 4, dělník, signatář Charty 77. Zatčen dne 12.1.1982 a dne 17.12.1982 odsouzen MS v Praze ve spojení s pozdějšími soudními rozhodnutími ke 3 a půl roku vězení a 2 rokům ochranného dohledu pro údajné podvracení republiky podle 98/1 a pro údajné odcizení rozmnožovacího stroje Ormig podle ş 132/1a. Podvracení republiky mělo spočívat v rozšiřování písemností i materiálů Charty 77, včetně účasti na letákové akci solidarity s polskými dělníky. Je vězněn v NVÚ Plzeň-Bory. (293, 311, 312, 349, 398)

II. Ochranný dohled

1. Ladislav Lis, nar. 24.4.1926, Peklo, Sosnová 84, okr. Česká Lípa, bývalý politik, nyní dělník, bývalý mluvčí Charty 77, člen VONS. V r. 1978 dva měsíce ve vazbě pro údajné rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle ş 132. V r. 1979 vězněn od 29.5. do 22.12. pro údajné podvracení republiky - činnost ve VONS. Trestní stíhání v obou kauzách nebylo zastaveno. Dne 5.1.1983 znovu zatčen a obviněn z údajného pobuřování podle ş 100/1a "tiskovinami pobuřujícího charakteru" a z přečinu podle ş 3/1a zák. 150/69 Sb. pro údajné "odcizení dvou pytlů neloupané kukuřice". Toto druhé obvinění bylo později staženo. Dne 27.1.1983 odsouzen OS v České Lípě ke 14 měsícům vězení a 3 rokům ochranného dohledu. Je vážně nemocen.propuštěn z vězení 5.3.84 a při výkonu tříletého ochranného dohledu šikanován. Dne 10.5.1984 znovu zatčen a dne 23.5.1984 pro údajný přečin maření výkonu úředního rozhodnutí podle ş 7 zák. 150/69 Sb. odsouzen k dalším 3 měsícům vězení ve II. NVS přes nepodloženost obžaloby. Nyní je na něm opět vykonáván ochranný dohled a každodenní šikanování pokračuje. (12, 20, 34, 63, 90, 115, 118, 123, 156, 195, 216, 230, 332, 337, 349, 360, 363, 372, 374)

2. ing. Jan Litomiský, nar. 19.8.1943, bytem Výskytná 2, okr. Pelhřimov, agronom, signatář Charty 77 a člen VONS. Dne 17.2.1981 odsouzen KS v Českých Budějovicích ke 3 letům vězení a dvěma rokům ochranného dohledu pro údajné podvracení republiky podle ş 98/1, jehož se měl dopustit činností ve VONS. Propuštěn 18.2.1984. Je podroben ochrannému dohledu, který má drasticky stanovené podmínky: podle ustanovení ş 2 odst. 2 písm. b zák. č. 44/73 Sb. (zákon o ochranném dohledu) které soud při odsouzení J.L. použil, musí J.L. pobývat v přikázaném místě, jímž je obec Výskytná, a nevzdalovat se z něho bez souhlasu orgánu konajícího ochranný dohled. Tento souhlas byl dosud vydán jen proto, aby J.L. mohl chodit do práce a v neděli na bohoslužbu do sousední vsi (nikoli však do ještě bližšího Opatova, kam patří do sboru a kam chodil před zatčením). Povolení navštívit bratra v Praze během dovolené mu bylo odmítnuto. J.L. je podroben i dalším omezením, čtyřikrát týdně, a to také vždy v sobotu a v neděli, se musí hlásit v okresním městě, příslušníci VB vstupují do jeho domu apod. (162, 169, 175, 204, 212, 236, 385, 318, 349, 358)

3. František Stárek, nar. 1.12.1952, bytem Šlikova 24, Praha 6, dělník, signatář Charty 77. Byl v roce 1976 odsouzen ke 4 měsícům podmíněně na 2 roky v kampani proti Plastic People pro údajné výtržnictví podle ş 202. Dne 10.11.1981 znovu zatčen a opět obviněn z výtržnictví, jehož se měl dopustit vydáváním a rozšiřováním samizdatového kulturního časopisu VOKNO. Dne 9.7.1982 společně s I. Jirousem, M. Hýbkem, M. Fričem odsouzen, a to k 2 a půl roku vězení v II. NVS k dvěma letům ochranného dohledu. Od propuštění na svobodu dne 10.5.1984 se nad nám vykonává ochranný dohled.

III. V trestním řízení na svobodě

1. Branislav Borovský, nar. 1964, z Bratislavy, studující chemicko-technologické fakulty SVST, dne 12.12.1983 zatčen na čs.-polských hranicích v oblasti Popradu a převezen do vězení v Tarnowě v Polsku. Dne 19.4.1984 eskortován do vazby v Košicích a odtud 31.8.1984 propuštěn. Trestní stíhání pro ohrožování devizového hospodářství podle ş 146 však pokračuje. Ve skutečnosti se zajímal o polskou náboženskou literaturu. (354, 371, 386)

2. Tomáš David, nar. 12.5.1969, bytem v Olomouci, sanitář. Od 28.4.1983 trestně stíhán pro pobuřování podle ş 100/1a, jehož se měl dopustit účastí na uvedení parodické divadelní hry v uzavřené společnosti. Dne 3.7.1984 odsouzen OS v Olomouci k 8 měsícům podmíněně na 2 roky. (347, 379, 380)

3. Lenka Dlouhá, nar. 17.2.1964, bytem Semtínská 66, Ohrazenice, okr. Pardubice, dělnice. Dne 17.2.1984 odsouzena OS v Pardubicích k 15 měsícům podmíněně na 3 roky pro údajné výtržnictví podle ş 202/1, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle ş 156/a a pro útok na veřejného činitele podle ş 156/1a, b a 2 po policejním zásahu proti koncertu neoficiální hudby k Kunraticích u Pardubice 17.9.1983. (366, 384)

4. Drahomíra Fajtlová, nar. 7.12.1927, bytem M. Pujmanové 280, Trutnov, provozářka krkonošských interhotelů v důchodu. Zatčena 2.3.1983 po domovní prohlídce a obviněna z pobuřování podle ş 100/1a pro šíření neoficiálně vydávané literatury. Ve vězení v Hradci Králové vážně onemocněla, v květnu 1983 byla propuštěna. Dne 10.5.1984 odsouzena OS v Trutnově k 1 roku vězení podmíněně na 3 roky. (320, 349, 373, 390)

5. Alojz Gabaj, nar. 1960, z Bratislavy, dělník Vodohospodářských staveb, zatčen 12.12.1983 s Branislavem Borovským (viz bod 1), s nímž vězněn,, propuštěn a nadále trestně stíhán. (354, 371, 386)

6. dr. Jozef Jablonický, nar. 1933, bytem Višňova 9, Bratislava. Od začátku května 1981 trestně stíhán pro údajné podvracení republiky podle ş 98/1, 2 a, b v souvislosti s případem "francouzského kamionu". V srpnu 1984 dále šikanován. (250, 249, 388)

7. Josef Janošík, nar. 14.1.1957, bytem v Olomouci, sanitář. Od 21.4.1983 trestně stíhán stejně jako Tomáš David (viz bod 2), s nímž odsouzen k 18 měsícům podmíněně na tři roky. (347, 379, 380)

8. Jan Jemelka, nar. 3.5.1953, bytem v Olomouci, malíř. Od 28.4.1983 trestně stíhán stejně jako Tomáš David (viz bod 2), s nímž odsouzen k 6 měsícům podmíněně na jeden rok.

9. Jan Just, nar. 16.10.1946, bytem Jablonec n. N., ul. ČSLA 8/18, dělník. Odsouzen 29.4.1983 OS v Jablonci n. N. ke 14 měsícům vězení pro tr. č. pobuřování podle ş 100/1 za údajné vulgární výroky o poměrech. Z výkonu trestu podmíněně propuštěn, zbytek trestu odložen na zkušební dobu tří let. (397)

10. Josef Kajnek, nar. 18.4.1949, bytem Řehákova 256, Kutná Hora, katolický kněz. Od 16.3.1984 trestně stíhán pro údajné maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle ş 178, jehož se měl dopustit promítáním diapozitivů s náboženským obsahem dětem v sakristii. Dne 18.7.1984 odsouzen OS v Ústí nad Orlicí k 6 měsícům podmíněně na jeden rok. (367, 383)

11. Jan Keller, nar. ?, bytem Zbytov u Jimramova, okr. Žďár nad Sázavou, duchovní českobratrské církve evangelické. Koncem listopadu 1983 obviněn z tr. č. maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnsotmi podle ş 178 a dne 1.1.1984 zbaven státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti. Důvodem tr. stíhání i ze ztráty souhlasu je organizování týdenního setkání evangelické mládeže ve farním objektu v obci Zhořec. (350)

12. Tomáš Konc, nar. 1963, z Bratislavy, student strojní fakulty SVŠT, propuštěn a nadále trestně stíhán. Zatčen 12.12.1983 s Branislavem Borovským (viz bod 1), s nímž byl vězněn. (354, 371, 386)

13. Pavel Kvapil, nar. 8.5.1965, bytem v Olomouci, studující. Od 28.4.1983 trestně stíhán stejně jako Tomáš David (viz bod 2), s nímž odsouzen k 6 měsícům podmíněně na 2 roky. (347, 379, 380)

14. Marie Kvapilová, nar. 27.3.1951, bytem v Olomouci, vychovatelka. Od 28.4.1983 trestně stíhána stejně jako Tomáš David (viz bod 2), s nímž odsouzena k 12 měsícům podmíněně na 18 měsíců. (247, 379, 380)

15. Jan Mokrý, ze Šumperka. Odsouzen OS v Šumperku k 12 měsícům podmíněně na 3 roky pro maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle ş 178, protože pořádal rodinná sezení s náboženským obsahem. (340, 360)

16. Jaroslav Opletal, nar. 19.12.1952, bytem v Olomouci, dělník. Od 28.4.1983 trestně stíhán stejně jako Tomáš David (viz bod 2), s nímž odsouzen k 17 měsícům podmíněně na 2 roky. (347, 379, 380)

17. Ludmila Poláková, nar. 1.7.1918, bytem Lochmamnova 585, Ústí nad Orlicí, katechetka v důchodu. Stíhána a odsouzena spolu s J. Kajnekem (viz bod 10) k 8 měsícům podmíněně na 1 rok. (367, 383)

18. Vladimír Procházka, nar. 8.12.1956, Kačice 161, okr. Kladno, dělník. V dubnu 1976 odsouzen vyšším vojenským soudem v Příbrami pro údajné vyzvědačství podle ş 105/1, 2 k 11 letům vězení v II. NVS a k následnému ochrannému dohledu pod obu tří let. Delikt měl spočívat v tom, že se St. Kolářem, J. Hettlerem a A. Kunrtem, kteří byli odsouzeni spolu s ním, vedl ve vesnické hospodě debatu o tamních kasárnách a jejich osazenstvu, v hovorech se objevila jen všeobecně známá fakta. V lednu 1984 byl podmíněně propuštěn. Zbytek trestu - zhruba tři roky a 11 měsíců z původních 11 let - mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. (222, 349)

19. Jan Pukalík, Štulcova 20, Brno, invalidní důchodce. Od 11.5.1984 trestně stíhán pro pobuřování podle ş 100/1b, protože údajně shromažďoval podpisy pod protestní petici proti rozmístění jaderných zbraní v ČSSR. (369, 378)

20. Václav Soukup, nar. 1.12.1959, Maroldova 7,Praha 4, dělník. Dne 12.1.1982 zatčen a 17.2.1982 odsouzen MS v Praze ke 3 rokům vězení a 2 rokům ochranného dohledu pro podvracení republiky podle ş 98/1, jež mělo spočívat v rozšiřování textů nepřátelských státnímu zřízení, a pro podílnictví podle ş 134/1. Obě činnosti vykonával spolu s Janem Wünschem (viz bod 22 II. části tohoto sdělení) aj. Dne 11.10.84 byl podmíněně propuštěn a zbytek trestu - zhruba tři měsíce - mu byl odložen na zkušební dobu tří let. (293, 311, 312, 349, 398)

21. Ivan Šimáček, nar. 4.2.1964, bytem v Olomouci, studující. Od 28.4.1983 trestně stíhán stejně jako Tomáš David (viz bod 2), s nímž odsouzen k 6 měsícům podmíněně na 1 rok. )347, 379, 380)

22. Jiří Šnajdr, ze Šumperka, odsouzen spolu s Janem Mokrým (viz bod 15) k 10 měsícům podmíněně na tři roky. (340, 362)

23. Tomáš Vážan, nar. 7.2.1951, bytem v Olomouci, geolog. Od 28.4.1983 trestně stíhán stejně jako Tomáš David (viz bod 2), s ním odsouzen k 18 měsícům podmíněně na 3 roky. (347, 379, 380)

24. Jana Vážanová, nar. 19.12.1952, bytem v Olomouci. Od 28.4.1983 trestně stíhán stejně jako Tomáš David (viz bod 2), s ním odsouzen k 10 měsícům podmíněně na 2 roky. (347, 379, 380)

25. Svatopluk Viktorín, nar. 16.7.1957, bytem v Olomouci, dělník. Od 28.4.1983 trestně stíhán stejně jako Tomáš David (viz bod 2), s ním odsouzen k 10 měsícům podmíněně na 2 roky. (347, 379, 380)

U následujících osob trvá stav trestního řízení, jak byl popsán v souhrnném sdělení č. 349:

Jiří Mazanec, František Pomětlo - oba podmíněný odklad trestu, lhůta končí 30.9.1985. (324, 331, 334, 346, 349)

Rudolf Smahel - trvá podmíněně odložený zbytek trestu, lhůtě končí koncem listopadu 1985 (159, 273, 349)

Dalších 25 osob je trestně stíháno na svobodě, resp. trestní stíhání proti nim nebylo zastaveno: stav stejný jako ve sdělení 349:

Jarmila Bělíková, Bystrík, Dr. Josef Danisz, Josef Dolista, Jiří Hájek, ing. Ivan Havel, Olga Havlová, ing. Karel Holomek, Jaromír Hořec, ing. Miroslav Jáchym, dr. Zdeněk Jičínský, Eva Kantůrková, František Kubíček, dr. Miroslav Kusý, Václav Malý, dr. Jaroslav Mezník, Alois Moc, Jiří Müller, Štefan Podolínský, Jan Ruml, Jiří Ruml, Jiřina Šiklová, Jiří Tůma, Milan Šimečka a Aleš Zlámal.

Otta Bednářová a Václav Havel mají trest ze zdravotních důvodů přerušen.

V tomto sdělení nejsou uvedeny případy dalších 170 osob, jimiž se VONS zabýval, kde však již trest byl vykonán nebo trestní řízení bylo zastaveno. V průběhu posledního roku jsem o řadě případů informovali: dodatečně uvádíme, že

- dne 23.10.1984 vypršela pětiletá zkušební lhůta, kterou MS v Praze uložil Daně Němcové v procesu se členy VONS v r. 1979,

- na jaře 1984 bylo vyhověno žádosti o milost Heleny Abrahámové,

- po vykonání trestu byli propuštěni (kromě osob, o jejichž propuštění bylo vydáno sdělení):

začátkem roku 1984 Josef Wünsch po 1 roce vězení (293, 311, 312, 349)

dne 2.4.1984 JUDr. Josef Průša po 5 letech (326, 349)

dne 24.5.1984 středoškolský profesor Vladimír Liberda po 20 měsících (322)

dne 29.8.1984 měl být propuštěn RNDr. Jiljí Vitouš po 20 měsících, což není ověřeno (313, 340, 349)

dne 25.10.1984 spisovatel Jaromír Šavrda po 25 měsících (47, 63, 97, 133, 195, 310, 315, 322, 349)

Z technických důvodů nebyla vzata v úvahu - při zpracování tohoto sdělení - většina údajů ze sdělení VONS č. 335 až 343.

Mimosoudní represe

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných během své činnosti informoval i o mimosoudních represivních zásazích. Jde o krátkodobá zadržení (většinou do jednoho týdne), osobní a domovní prohlídky, různé druhy ponižování, bití, omezování svobody pohybu, střežení bytů a domů, pokousání policejním psem, odcizování či poškozování věcí, fotografování, filmování, poškozování pověsti a další. V této oblasti byly evidovány případy 402 osob, z nichž mnohé byly takto postiženy opakovaně.

Přitom znovu upozorňujeme, že VONS je v daných podmínkách schopen zaregistrovat a získat patřičnou dokumentaci jen ke zlomku případů soudní i mimosoudní represe.

8. listopadu 1984

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných

Československá liga pro lidská práva

člen Mezinárodní federace pro lidská práva