Závěrečná řeč III
Závěrečná řeč
Předneseno u okrestního soudu
v Ústí nad Orlicí 11.7.1989
Chci říci jen pár slov, která se příliš netýkají mé činnosti projednávané tímto soudem. Z projevu pana prokurátora zavanul ledový vítr studené války. Naštěstí však o dalším politickém vývoji nebudou rozhodovat prokurátoři a majoři státní bezpečnosti. Těm se může podařit jen na čas blokovat pozitivní společenský vývoj. Občané budoucího evropského domu by se jistě divili vyšetřovnám, v nichž stojí sochy Stalina. O nejistotě představitelů byrokratické moci svědčí to, že posudek Federálního úřadu pro tisk a informace byl podepsán nečitelně a tudíž byl anonymní. Velmi mě mrzí, že soudružka z národního výboru, která zde vystoupila jako svědkyně a která se pohoršovala nad Voknovinami, mi nenapsala, jak původně chtěla, protože my jsme na dialog připraveni. Ne však na dialog skrze mříže a ostnatý drát. Jsou mi přičítány k tíži karikatury přestavby, které Voknoviny otiskly. Já však považuji za nejhorší karikaturu přestavby tento proces. Nejvíce ze všeho bych si přál aby probíhající vlna politických procesů byla již v této zemi poslední.