Kapitola I. - Legenda o vzniku kostela
Přehled podkladů k historii chrámu Svatého Víta v Českých Libchavách
Kostel sv. Víta je nejdůležitější hmotnou památkou historie Českých Libchav. Přesto dosud chybí souhrnné zpracování jeho dějin, jejich zařazení do kontextu dějin obce a blízkého okolí, jakož i posouzení jejich vlivu na utváření místního duchovního klimatu .
I když nemám ambice zodpovědět tak široce formulované zadání, přece jen bych se chtěl pokusit shromáždit známá fakta nutná k případnému budoucímu zpracování tohoto tématu. V dosud neznámém počtu pokračování se chci podělit o zjištěné skutečnosti, ale i legendy, hypotézy a domněnky.
Velmi by mě potěšilo, kdyby tato práce nezůstala jen na mě, ale stala se do té míry věcí veřejnou, že se na ní budou podílet i občané naší obce, případně další zájemci.
Kapitola I.
LEGENDA O VZNIKU KOSTELA
Převažující formou uchování legend je obvykle ústní podání. Právě tak je tomu i v případě legendy o vzniku kostela v Českých Libchavách. Mám zato, že většina farníků někdy slyšela, že původní dřevěný kostelík založil popřípadě posvětil biskup Metoděj, když šel z Moravy do Čech. Složitější je to ovšem s psanou formou této legendy, protože pisatel si vždy dává dobrý pozor, aby mu nebylo přisuzováno autorství. Proto se tato legenda objevuje v kronikách jen v zastřené formě. Její nejpregnantnější znění je známo z přepisu uvítacího proslovu při biskupské návštěvě zdejší farnosti v roce 1921, kdy dle farní kroniky místní farář Antonín Mikan mimo jiné řekl: „Je tomu více než tisíc let, co v těchto místech dle svědectví vysoce důstojného pána Jana Nep.Stárka velezasloužilého profesora na bohosloveckém učelišti v Hradci Králové a rodáka zdejšího, sešli se z celého okolí lidé , aby pozdravili náměstka sv. apoštolů sv. Metoděje, jenž v zdejší krajině slova věčné pravdy hlásal a milost Ducha svatého novým křesťanům vyprošoval…“
Tato výpověď navazuje v podstatě na zápis z roku 1864 v téže kronice, kdy u příležitosti zřízení nové českolibchavské fary tehdejší farář František Starý zapsal: „Jako vůbec národ slovanský také naše milá země česká a tudy i osada českolibchavská sv.apošt. Cyrilu a Metoději má děkovati, že došla světla pravé víry, že od model pohanských obrátila se k pravému živému Bohu, a kteréž poslal Ježíš Kristus, bez kteréhož nemůže spaseno býti žádné tělo. Ve městě Litomyšli až podnes jedna z těch nejstarších kaplí křesťanských se ukazuje ku cti sv. Klementa, v niž jak v Šafaříkových Starožitnostech slovanských na str. 779 čteme, vědomo jest , že ji sv. Cyrila a Metoděj posvětili a že v ní tělo sv. Klementa za čas bylo složeno. Dá se tedy soudit, že i České Libchavy nejsouce od Litomyšle příliš vzdáleny, již v první době křesťanské pohanství se odřekly a náboženství Kristovo přijaly.“
Již zmíněný kněz Antonín Mikan byl v roce 1927 obecní radou ustanoven kronikářem zdejší obce a do Pamětní knihy českolibchavské v kapitole Kostel Sv.Víta zapsal k datu roku 870 tento text: „Původ jeho sahá do prvních dob křesťanství u nás, kdy sv.Metoděj z Moravy přes blízkou Litomyšl k Hradci Králové a dál až na Levý Hradec se ubíral.„
Do jisté míry s českolibchavskou legendou koresponduje i legenda, která se traduje v blízké obci Říčky respektive o její části Háje. Ta jednak hovoří o tom, že tudy vedla stará cesta libchavským lesem ke Kostelci a dále, že za pohanských dob se zde rozkládal posvátný háj, kde pohanští obyvatelé obětovali bohu Radhošťovi. Tady se podle této legendy měli rovněž zastavit Cyril a Metoděj při své cestě od Klášterce do Litomyšle, pohanské obyvatelstvo na křesťanskou víru obrátili, založili tu církvičku, kapličku. Tuto legendu zaznamenal ve své knize Na besedě V.Z. Hackenschmied.
Výskyt věrozvěstů je v legendách zdejších krajů poměrně častý. V obci Koburk připomínal prý památku cesty biskupa Metoděje cyrilometodějský kříž. Tato legenda je dokonce datovaná rokem 873. Nejznámější legenda se týká Zemské brány na Trstenické stezce. Je o tom, jak se čert snažil nevpustit Cyrila a Metoděje do Čech. Obecně známou a již zmíněnou tradici o původu kaple sv. Klementa v Litomyšli se pokusili v době národního obrození tehdejší nadšenci podpořit dokonce falsem – listinou , kterou patrně vyrobil moravský archivář Boček a kterou jako věrohodnou převzal do své knihy „Historie města Litomyšle“ František Jelínek v roce 1838. V této souvislosti by bylo vhodné prozkoumat,jaké svědectví Jana Nepomuka Stárka měl páter Mikan na mysli, když se k němu odvolával. K tématu vyšel článek v Časopisu pro katolické duchovenstvo v roce 1833 svazek 3, str. 377, který jsem však dosud neměl k dispozici.
Ale přese vše, co zde bylo řečeno, zůstává na svobodné vůli každého z nás rozhodnout , zda bude legendě o založení libchavského kostelíku věřit či nikoliv, Neexistuje totiž důkaz, který by přítomnost Metoděje v Libchavách potvrdil, ale ani důkaz, který by tento předpoklad vyvrátil.