Přehled podkladů k historii chrámu Svatého Víta v Českých Libchavách

Kapitola IlI,

 První fara v Českých Libchavách

 

            Při pátrání po zakladateli českolibchavského kostela jsme dosud nevzali v úvahu jeho patrocinium neboli zasvědcení, v našem případe sv. Vítu. A také skutečnosti, které z tohoto faktu mohou vyplívat. Na počátku 13. stol. se kult sv. Víta v Českých zemích velmi rychle šířil, proto byla řada chrámů a kostelů sv. Vítu zasvěcována. V našem případě by mohlo jít o  souvislost s tím, že Nakaše současně s rekonstrukcí osady po roce 1227 vybudoval i svatyni zasvěcenou sv. Vítu.

            Jenže sv. Vít je zároveň hlavním patronem v Sasku. Někdy po roce 1250 ziskali ve zdejší oblasti rozsáhlé statky šlechtici ze Saska- rod Brandýsů. Jejich původním sídlem je dosud existující hrad Brandýs nedaleko Lipska. Tito šlechtici přivedli do zdejší krajiny poměrně velký počet německých kolonistů. Celé osídleni libchavského potoka od jeho ústí až k Českým Libchavám  je zřejmě spojeno s tímto pohybem obyvatelstva. Dle uspořádání obydlí v naší původní obci, je zřejmé, že její centrum bylo v oblasti nynějšího horního konce, zhruba v místech křižovatky Žamberk - Žampach. Nevíme přesně kam až německé obyvatelstvo údolí libchavského potoka osídlilo. Ještě v roce 1574, kdy katastr Českých Libchav byl již patrně definitivně vymezen, bydlel v místech statku č. 1, tedy u hranice s Německými Libchavami, sedlák jménem Sasínek, což jasně ukazuje na jeho národnostní původ. 

            V úvahu tedy přichází založení českolibchavského kostela novými německými osadníky, jakožto určitý předěl mezi Českými a Německými Libchavami. Pro tuto hipotezu mluví fakt, že v letech 1360 až 1371 byli jako spolupatroni kostela V Českých Libchavách uváděni Petr Hrb z Žabmerka a Smil  purkrabí lanšperský, pod kterého Německé Libchavy náležely.

 

            Prostor pro úvahy o založení kostela definitivně končí v období 1344 až 1350, v těchto; letech nechal první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic pořídit soupis farností v Pražském arcibiskupství, kde již České Libchavy figurují. Můžeme se jen domnívat, že zavedená farnost mohla mít za sebou určitý vývoj a tedy již určitou delší dobu existence. Z hlediska církevní organizace patřily Libchavy k nově zřízenému arcibiskupství Pražskému, povýšenému z původního biskupství v roce 1344. Následně došlo v celém arcibiskupství ke zřízení arcidiakonátů neboli arciděkanství,  pro zdejší oblast to bylo v Hradci Králové. Děkanství, pod které patřily České Libchavy jako jedna z 29 farností, sídlilo v Kostelci nad Orlicí.

 

Dalším dokumentem z kterého lze čerpat, jsou podací seznamy, ve kterých jsou zápisy o podání, tedy návrhy na jmenování kněze. Zde jsou České Libchavy již zmíněny jako kostel s farou, který má stálého kněze, v té době řečeného plebána.

 

            Podací seznamy pro České Libchavy uvádějí, že na místo zemřelého faráře Macka byl  jako plebán uveden Petr z Dohanic 15. prosince 1360, po jeho smrti od 7. srpna 1368 Petr z Mýta, dále od 1. prosince 1371 Hynek ze Seče, který v Libchavách rovněž zemřel. Od 18. listopadu 1379 (některé prameny uvádějí rok 1396 ) Vavřinec ze Skalice, od roku 1407 Mikuláš, syn Jindřicha z Německých Libchav, který později odešel ke svému otci Jindřichovi z Brandýsa do Sudislavi. Od 11. dubna 1415 byl zdejším plebánem Marek, o jehož dalším osudu už nic nevíme, protože za válek husitských fara zanikla. Výpis z těchto seznamů uvedl v roce 1922 rovněž páter Mikan v pamětní knize farnosti českolibchavské, strana 71. 

 

           O majetkových poměrech tehdejší farnosti svým způsobem vypovídají seznamy papežských desátků, které se dochovaly z let 1367, 1384, 1385, 1389 a 1405. České Libchavy náležely ke skupině farností, které platily 2 - 3 groše, což patrně znamenalo samu hranici chudoby, protože jen asi 3 fary byly pro chudobu od desátků osvobozeny úplně.

 

            Ve farní kronice čteme rovněž zápis ze 17. srpna roku 1861, který sem vepsal prof. Jan Nepomuk Stárek, v němž cituje farní pamětní knihu Písečné, konkrétně stranu 47, kde se uvádí, že fara českolibchavská  platila desátek děkanství do Kostelce v roce 1384 ve výši 5 grošů.

 

             Z uvedených zpráv je jasné, že nejméně od počátku 2. poloviny 14. století a v prvních dvou dekádách století 15. existovala v Českých Libchavách fungující farnost, sice chudá, ale stále obsazená vlastním duchovním pastýřem.