Kapitola IV. - Doba husitská

Přehled podkladů k historii chrámu Svatého Víta v Českých Libchavách

Kapitola IV.

 

       Doba husitská.

 

      Při sumarizaci dokladů o historii kostela sv. Víta se dostáváme do bodu kdy svědectví o své minulosti vydává sama budova kostela respektive její část. kterou je presbytář (místo kde se nachází hlavní oltář), čtvercová stavba s křížovou klenbou provedenou gotickými žebry s vysokým hruškovým profilem.

      Publikace Soupis památek historických a uměleckých v okrese Lanškroun-ském, kterou napsali Josef Cibulka a Jan Sokol, vydaná v Praze v roce 1935, datuje vznik této části kostela do druhé poloviny 14. století. Do té doby byl zde se vší pravděpodobností kostelík dřevěný. V zemích koruny české probíhal tehdy čilý stavební ruch, který nastartoval svými aktivitami Karel IV. V Čes-kých Libchavách přicházejí v úvahu jako zadavatelé stavby, jednak Petr Hrb ze Žamberka o němž se obecně soudí, že nechal postavit tvrz na Skalce, ale spíše Jindřich z Brandýsa, který byl nejprve spolupatronem později výhradním patronem zdejšího kostela a jehož syn Mikuláš byl v letech 1407 až 1415 místním knězem.

     Léta rozkvětu a prosperity však vystřídalo období občanské války a zahraničních intervencí, kterému obvykle říkáme ,, doba  husitská ‘‘. Kdy a z jakých příčin zanikla fara v  Českých Libchavách není známo. Avšak události ve zdejším kraji se utvářely tak, že nejméně třikrát k tomu mohla být příležitost.

     Nejprve v roce 1421 dobila a rozbořila husitská vojska hrad Brandýs a blízký klášter Orlík. A to proto, že páni z Bozkovic, kterým hrad patřil, stranili Zikmundovi. Pokud i Jindřich z Brandýsa stál na této straně, mohlo to znamenat zásah i proti jeho majetkům, tedy i Českým Libchavám.

     Téhož roku kolem 20. října do Čech vpadli křižáci, v husitské kronice Vavřince z Březové k tomu čteme: ,,…slezští vévodové, vpadnuvše s množstvím lidu do Království českého, pustošili a pálili vesnice a městečka na statcích pánů Bočka a Žampacha v kraji Chrudimském, totiž okolo hradu Litic a Žampachu. A s nimi se spojili někteří Češi, z urozených pánů, Půta, Janek ze Svidnice a Jan Městecký …‘‘.Zda došlo i na České Libchavy není jisté.

     A konečně v úvahu přichází i rok 1425, kdy se od táborských po smrti Jana Žižky odštěpili sirotci. Kteří pak dobili hrad Landšperk, Ústí nad Orlicí obsadili a táhli směrem na Rychnov. Tato radikální skupina byla netolerantní k jinému pojetí víry a se svými odpůrci (i podobojí) zacházela velmi krutě, například kněze Sovu usmrtili tím, že ho vymrštili z obléhacího praku. Zda nastolovali svoje pořádky také v Českých Libchavách není známo, ale jejich cesta tudy vedla.

     To všechno se mohlo stát, nebo také ne, fakta však chybí.

     Místo, kde stála původní fara rovněž přesně neznáme. Ale pravděpodobně to bylo na pozemku vedle kostela, který dříve nesl pomístní název Ohrada, což by tento předpoklad do jisté míry podporovalo.

                                                                                  Bc. František Stárek